Co je WWW ?

Princip

WWW (World Wide Web) je system distribuce informaci. Jeho nejvyznamnejsi rysy jsou:

• Hypertext: Zakladni dokumenty jsou psany v jazyce HTML (HyperText Markup Language). Pri cteni takoveho dokumentu prislusnym programem jsou nektera slova nebo nektere symboly zvyrazneny. Tato zvyraznena mista predstavuji jakasi tlacitka (hyperlinky), jejichz stlaceni umozni cteni dokumentu, ktery je k tlacitku prirazen. Timto systemem vzikaji velice rozsahle propojene systemy (dokumenty). Prenos vsech informaci se deje po svetove siti Internet prostrednictvim protokolu HTTP (HyperText Transfer Protocol). Zminene odkazy proto mohou spojovat dokumenty, ktere se fyzicky nalezaji na ruznych mistech sveta.
• Jednotny pristup k ruznym zdrojum informaci: Programy pro cteni dokumentu WWW umoznuji cist dokumenty ve velkem mnozstvi formatu (text,HTML,PostScript,GIF,JPEG,...) rozsirovane po Internetu pomoci ruznych protokolu (HTTP,Gopher, ftp,telnet,Usenet News,Wais,...). Existuji mosty (bridges) k mnoha sluzbam poskytovanym na Internetu (Archie,...). Uzivatel pouziva pro pristup ke vsem temto informaci stejny program - nemusi se ucit nove programy pro kazdy novy zdroj informaci.
• Multimedia: Organickou soucasti WWW je moznost prohlizet graficka data - obrazky (ve formatech GIF,JPEG,PostScript,DVI,...) nebo filmy (ve formatech MPEG,MOV,FLI,AVI,...) a poslouchat zvukova data (ve formatech AU,WAV,...).
• Interaktivnost: Pomoci WWW je mozno vytvaret formulare, ktere po prisluznem vyplneni provedou predem definovanou akci (registrace, vytvoreni dokumentu podle pozadavku,...).
• Snadnost: Je velice jednoduche pouzivat jak WWW-Klienta (program pro cteni informaci) tak WWW-Server (program pro poskytovani informaci). Existuje mnoho techto programu, ktere jsou vetsinou zdarma. Jazyk HTML je snadny a existuji WYSIWIG editory dokumentu psanych v HTML - vesmes zdarma. Existuji programy pro konverzi dokumentu z ostatnich formatu (LaTeX,Word,RTF,FrameMarker,...) do HTML - opet vetsinou zdarma. Vetsina programu existuje pro vsechny hlavni pocitacove systemy (Unix,PC,Mac,VAX,VM,...). Nyni skutecne kazdy, kdo ma jakykoliv pocitac pripojeny na Internet muze dat sve dokumenty k dispozici celemu svetu - kazdy muze psat casopis !

Historie

1. Prvni ideovy navrh vytvoril v roce 1989 Tim Berners-Lee v CERNu.
2. Prvni programy umoznujici pouzivat WWW byly vzapeti napsany pro pocitac Next. Prvni line-modovy klient pro Unix byl napsan v breznu 1991. Klient pro X-Windows (Viola) brzy nasledoval.
3. Na jare 1993 byl zahajen provoz prvniho serveru WWW ve Vychodni Evrope - v Sekci Elementarnich Castic Fyzikalniho Ustavu Akademie Ved v Praze.
4. Na pocatku roku 1993 byl v NSCA (National Center for Supercomputing) napsan program Mosaic, ktery zpusobil bleskovy narust poctu uzivatelu systemu.
5. Na jare roku 1994 se v CERNu konala prva konference o WWW, v lete pak v Chicagu druha. Objevily se metody jak pouzivat kodovani dat a nasledne jak platit za sluzby WWW. To zpusobilo vznik mnoha komercnich serveru. Behem roku 1994 vzniklo velke mnozstvi programu pro WWW (servery, klienti, WYSIWIG editory HTML,...) - nejuspesnejsi z nich, Netscape byl casopisem TIME oznacen jako treti nejlepsi vyrobek roku 1994.

Soucasny stav

• Pouziti: V roce 1993 se objem dat prenasenych prostrednictvim WWW vyrovnal objemu dat prenasenych konkurencnim protredkem - Gopherem (nasledek vzniku programu Mosaic). V roce 1994 se objem priblizil objemu protokolu ftp a WWW se tak pomalu stava nejvyznamnejsim systemem na Internetu.
• Zdroje informaci: Na WWW dnes naleznete takrka kazdou informaci (az na vyjimky zdarma):
  • Odborne vedecke clanky jsou k dispozici okamzite po napsani. Neni nutne cekat na jejich publikaci v casopisu. Clanky je mozno vyhledavat podle klicovych slov, autoru a dalsich charakteristik. Je mozne zjistovat citovanost jednotlivych clanku. Podobne jsou k dispozici Proceedings mnohych konferenci, casto jiz pred konanim konference. Nekdy je soucasti techto Proccedings i kopie transparenci a audio a video-zaznam prednasky. Na WWW publikuje jiz mnoho nakladatelstvi (Elsevier,...).
  • Mnoho casopisu publikuje na WWW sve kompletni vystisky (TIME, Daily Telegraph, Petersburg News, SME,...). Podobne je k dispozici TeleText (Holandsko, Rakousko) a zpravy rozhlasovych a televiznich stanic (CNN, BBC, Svobodna Evropa, Hlas Ameriky, CNN,...) - casto ve zvukove podobe.
  • Velke mnozstvi knih je mozno cist (nebo vytisknout) primo z WWW (kompletni Shakespeare,...). Encyklopedia Britanica je k dispozici (vcetne hyperlinku) - pripravuje se nova encyklopedie specialne psana pro WWW.
  • Nektere statni a politicke urady jiz maji sve stranky na WWW (Bily dum, Americky Kongres, Evropske Spolecenstvi,...).
  • Prostrednictvim WWW je mozno i nakupovat. Skoro vsechny firmy produkujici pocitacovy hardware a software jsou on-line. Navic jsou pripojeny i obchodni domy. Dnes jiz muzete pomoci WWW vybrat i zaplatit takrka jakykoliv vyrobek. To je obrovska sance pro male firmy - na WWW jsou postaveny na roven firmam velkym.